V sobotu 3. listopadu byla znovu uvedena do provozu významná technická a turistická památka Moldavská horská dráha, vedoucí z Mostu do Moldavy. To je skvělá zpráva především pro lyžaře, kteří historickou trať v zimních měsících hojně využívají.
Jednokolejná železnice byla vybudována v roce 1877 a to v úseku Most - Hrob. Následně byla v roce 1884 prodloužena o úsek Hrob - Moldava v Krušných horách, a o rok později až do saského Freibergu. Pro svůj profil a stavební provedení bývá trať nazývána Moldavskou horskou dráhou. Vlak na ní překonává náročný horský terén pomocí tří viaduktů a dvou tunelů.
Před 1. světovou válkou sloužila trať především k přepravě uhlí, v meziválečném období k přepravě průmyslových výrobků a následně se začala rozvíjet turistická doprava. Přeshraniční provoz zanikl v roce 1945, kdy železnici obsadily tanky Rudé armády a provoz po válce již nebyl obnoven. V současné době však obě země o znovuotevření úseku Moldava - Holzhau intenzivně jednají. Předběžný termín znovuotevření je určen na rok 2022.
Na jaře roku 2017 byl provoz Moldavské dráhy přerušen kvůli poklesu náspu v úseku Mikulov - Moldava. Rozbor podloží ukázal, že erozní působení vody je větší, než se zprvu zdálo, a trať čekala rozsáhlá oprava. Aby se násep trvale zpevnil, instalovaly se kotvy a předepjaté sítě. Dále byly zhotoveny betonové zdi v koruně náspu a opraveno odvodnění. Součástí akce bylo i položení nového železničního svršku přes sanované místo a na mostě bezprostředně za sesuvem byly vyměněny mostnice. Celá oprava přesáhla částku 63 milionů korun.
Na trati je mnoha zajímavých míst. Vlak zastavuje v nádraží Louka u Litvínova, kde při obsazování pohraničí československým vojskem na konci roku 1918 probíhaly velké boje, což připomíná pamětní deska na výpravní budově. Od nádraží Osek se turisté mohou vydat k areálu oseckého kláštera cisterciáků, komplexu budov stavěných od doby románské až po baroko. Ze zastávky Horní Háj je kousek do osady Domaslavice, kde se ve strážním domku v srpnu roku 1885 narodila manželka našeho druhého prezidenta E. Beneše, Hana Benešová. U městečka Hrob překonává vlak údolí s potokem Bouřlivec po dvou viaduktech. V samotném městě si lze prohlédnout základy protestantského kostela, který nechal roku 1617 zbořit tehdejší pražský arcibiskup Jan Lohelius. Zničení tohoto kostela bylo jedním z podnětů k povstání českých stavů proti Habsburkům, čímž započala třicetiletá válka. V Dubí je k vidění kostel Panny Marie, nejseverněji položený příklad benátské architektury v Evropě, dále zde najdeme porcelánka, kde se vyrábí světoznámý cibulák. Z Dubí vlak stoupá lesnatou krajinou s výhledy do údolí a na svahy kopce Bouřňáku. V zastávce Mikulov v Krušných horách vystupují v zimě hlavně lyžaři a míří do nedalekého skiareálu. Běžkaři jezdí raději o zastávku dál do Mikulova-Nové Město, odkud je nástup na Krušnohorskou lyžařskou magistrálu. Konečnou zastávkou na trati je nádraží Moldava v Krušných horách, kde v roce 1938 vykonával funkci výpravčího spisovatel Adolf Branald.
Zdroj: Moldavska-zeleznice.cz, Wikipedia.org, Homer-live.cz
Zdroj foto: Pixabay
